Sounds like Assassino?

Ač jsem si myslel, že budu psát převážně o hrách, tak nakonec se dostávám ke hře až teď. Pozor, nechci si tu dělat Poklady z popelnice 2, tohle není nález z popelnice, ale spíše "Must play". První bude Assassin's Creed (AC) - pět let stará hra. To to letí, a když jsem slyšel, že GTA 3 jsem hrál před 10 lety, tak se mi přitížilo. Pamatuji jak jsem v té době hltal filmečky a podrobně četl každý článek v Levelu (jó to byly časy) nebo na webu.


Bohužel v době vydání se ke mě dostala upirátěná verze od kamaráda, o které jsem později četl, že byla vypuštěna přímo Ubisoftem. Problém byl, že při prvním přechodu mezi Damaškem a Betlémem hra každému spadla. Takže to vlastně bylo neoficiální demo. Well played Ubisoft, well played. Nicméně hru jsem si nekoupil. V té době jsem zkrátka ještě nemohl, avšak ani jsem ji nehrál.

Asi každý má stejně jako já vedle To-Do-Listu i seznam her, které si prostě jednou musí zahrát. Vedle druhého Zaklínače, L.A. Noire nebo Shoguna 2 tu ještě donedávna byla série AC a nebýt slevy (řekni ne 2,5€) na Steamu, tak tam je doteď. All hail to Valve! Důvod proč si zahrát tuhle hru i po tolika letech je jasný. Bishock taky nezačnete druhým dílem. Zajímal mě příběh Desmonda, úděl celého hnutí asasínů a proč se vlastně nemají rádi s templáři. Zároveň jsem se i bál. Věděl jsem, že na to jak byla hra na svou dobu překvapením v mnoha směrech, byla jí vyčítána monotónnost herní náplně. Nezbývalo mi nic než zapnout hru.

Na hře je vidět, že stejně jako její pokračování, byla primárně tvořena pro konzole (ano i vydání PC verze prvního dílu bylo odloženo), takže ovládání na klávesnici bylo krapet neohrabané. Většina soubojů se pak změnila na zběsilý úprk, kdy jsem za zády tahal 20 mužů městské stráže. Pravý masakr medieval-style pak nastal, když jsem vyběhl na žebřík a čekal s mečem v ruce na jeho konci. Problém nastal zhruba v polovině, když jsem zjistil, že už hra mi nabídla všechny své možnosti. Před každou vraždou svého cíle je nutné splnit některé z "menších" úkolů, které vám připraví lepší půdu pro asasinaci, přičemž úkoly se stále opakují dokola u všech devíti cílů (sejmi potichu lučištníky/stráže, doběhni včas na tohle místo, posbírej vlaječky, sejmi kazatele před kostelem/mešitou, odposlechni hovor, nepozorovaně olup nepřítele). Naštěstí je potřeba vždy splnit minimálně tři z šesti. 

Zklamání se také dostavilo i po té, když jsem zjistil, za posbírané vlaječky nedostanete absolutně nic. A že jich je! Rád bych věděl, kolik procent uživatelů jich nasbíralo všech 420. A tak obrovské území "Království", které dalo tvůrcům určitě spoustu práce, zůstalo mnou naprosto nevyužito. Takže jedinou "mimočasovou" aktivitou, kterou jsem se bavil, se pak překvapivě stalo lezení na věže kostelů, hradů nebo mešit, které se mi odměnilo pohledem na město, který se neomrzel ani po dvacáté. V průběhu hry jsem tedy skřípal zuby, ale skutečné bitý myší do stolu nastalo na konci, kdy jsem se měl dostat ke králi Richardovi a jako správný asasín jsem za sebou musel nechat asi tak 80 mrtvol. Připravená cestička byla čistě lineární záležitost, kdy vás navíc ve chvíli, kdy na vás vyběhlo 15-20 chlapů, obklopili neviditelnými stěnami aby jste náhodou neutekli. A tak jsem někdy třeba 3 minuty běhal jako králík dokola, jen aby se obnovilo zdraví a já mohl pobít další 3 protivniky. Nechceme! 

Altaïra bychom tedy měli. Co Desmond? Bohužel, ten je v AC na hodně vedlejší koleji a v podstatě jsem se s ním v prvním díle nedozvěděl zhola nic a čekám, že i v dalších dílech bude jeho příběh dáván po stejně malých kouskách. Rozhodně se ale těším, až se dozvím víc. Grafický kabátek samozřejmě už dnes neoslní, ani když máte všechny hejblátka na max. Zároveň neurazí a hra na schovávanou se sluníčkem (viz výše) vám někdy ukáže pěknou podívanou. 
Takže jak? Stálo to za to? Tak určitě! :) Ač mě hra neposadila na prdel, tak jak by mohla třeba před pěti roky, tak rozhodně připravila živnou půdu pro další díly, s kterými rozhodně počítám. Sice jsem tu hodně psal o věcech, který mě zkrátka otravovali, ale nezmínil jsem moc věci, které byli  příjemné. Ty si přečtěte v běžné recenzi. Hra mi nabídla 10 hodin, u kterých jsem se nenudil a napodruhé bych už věděl, čím se nezabývat a připojil bych si ke hře gamepad. Od Ubisoftu byl AC krok do neznáma správným směrem, ale ten došlap úplně nedopadl na 100%. Minimálně se můžu těšit, jak to bude v dalších dílech všechno fungovat.